Rosnička patří nám všem

Rosnička patří nám všem

Dne 20. srpna 2018 se rybník Rosnička dočkal odborné studie kvality tamní vody z rukou týmu Blahoslava Maršálka a dne 18. září téhož roku se studie ve fyzické podobě dostala do rukou odboru životního prostředí. Její podoba byla projednána s vedením města, dotčenými pracovníky zmíněného odboru, místními rybáři a panem Vostřelem, se kterým město spolupracuje při údržbě jezírka v parku Jana Palacha a nově i na přípravě opatření na rybníku Rosnička. Dle informací z odboru životního prostředí bylo pro dílčí úpravy plánované datum zveřejnění studie posunutu z 5. října na 23. října. Zde nerozumíme důvodu, proč bylo zveřejnění plánováno, a proč zrovna k datumu voleb do městského zastupitelstva. Tyto skutečnosti vybízí k otázce, zda je s občanem v celé záležitosti zacházeno férově, a zda mu jsou poskytovány všechny dostupné informace.

Když došlo toto léto k totálnímu úhynu rybí obsádky v Rosničce, strhla se na vedení místního rybářského svazu a radnici města vlna delší dobu zadržované kritiky. Ta se týkala zejména složení a početnosti obsádky, likvidace rákosí, nutnosti odbahnit dno rybníka, a obecně také dlouhodobého přehlížení rekreačního zájmu obyvatel. Ze strany vedení rybářského svazu i města bylo vše zásadně odmítnuto. Podle vyjádření byla péče o rybník dostatečná a úhyn byl způsoben čistě externími vlivy. Pojďme se nyní podívat na některé závěry studie.

Zakrmování rybolovných lokalit přináší do nádrže tuny šrotu a granulí, které na povrchu sedimentů spotřebovávají kyslík a přináší živiny, což vyhovuje sinicím a zvyšuje zákal vody. Spolu s vířením sedimentů bentofágními rybami jde o procesy, které jdou zcela proti požadavkům na koupací vody s dostatečnou průhledností a bez rozvoje sinic… Doporučujeme prodiskutovat složení budoucí rybí obsádky, která by měla mít minimalizované bentofágní ryby (kapr, cejn, karas), zásadně nedoporučujeme nasadit Amura bílého, protože budoucím cílem péče o kvalitu vody bude podpora makrofyt – tedy vodní vegetace – kterou Amur likviduje.“

Zde doplním, že podle vyjádření Radovana Koppa z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity nebude v českých podmínkách v budoucnu vhodné vysazovat ani ryby lososovité a síhovité, stejně jako ostatní čeledi či druhy citlivé na výkyvy teplot a nižší úrovně kyslíku.

Studie také dochází k závěru, že v polovině Rosničky se nachází kritické nánosy sedimentu (až 150 cm), které by bylo vhodné odtěžit. To však pro finanční nákladnost není na pořadu dne a v plánu je řešení za pomocí probiotických bakterií. Ty by měli dno nádrže plné nežádoucích živin nejen zakonzervovat, ale svou činností i postupně snižovat mocnost sedimentu.

Zatímco zemědělská činnost a eroze půdy má na kvalitu vody spíše okrajový dopad, důležitými a poměrně zásadními problémy, kromě výše popsaného, je na živiny bohatý přítok z obce Javorník a znečištění způsobené sídly v bezprostřední blízkosti Rosničky.  V číslech to potom vypadá následovně: 10 % zemědělství, 30 % znečištění z obce Javorník, 30 % jde na vrub sedimentu a rybochovnému opatření a 30 % (v létě na úkor ostatních faktorů i více) znečištění, které je způsobeno rekreační a obytnou zástavbou a lidskými aktivitami v intimním okolí (300 m kolem břehů).

Faktory, které nás přivedly až do současného stavu jsou tedy definované a nyní přichází čas zjednat jejich nápravu. Svitavy nyní musí vyčlenit dostatečnou částku ve svém rozpočtu na komplexní řešení situace a ideálně hledat spolufinancování projektu za pomocí externích prostředků jako je dotace pro rekonstrukci rybníků s nekomerčním chovem ryb Ministerstva zemědělství ČR. Zde chceme jako příklad uvést současně chystané odbahnění Matičního jezera v Pardubicích. Město zřejmě i vzhledem k naléhavosti situace získalo na tento projekt o nákladech 20,17 milionu korun dotaci ve výši 17,2 milionu.

Řešení by mělo vzhledem k závěrům studie zahrnovat pečlivý dohled nad velikostí a složením rybí obsádky, návrat rákosí a ostatní vodní vegetace, snížení mocnosti sedimentu v nejkritičtějších místech a v letních měsících pravidelné měření kyslíku a implementování lineárního okysličovacího systému. Dále je třeba zahájit dialog s obcí Javorník za účelem rekonstrukce hasičské nádrže a lepšímu řešení nakládání s odpadními vodami v obci. To stejné platí i pro stavby v okolí rybníku. Zde by bylo vhodné zvážit napojení staveb v bezprostředním okolí na kanalizaci a důsledně monitorovat řádné nakládání rekreantů i rezidentů s vlastním odpadem.

Na závěr mi dovolte citovat asi nejvýstižnější pasáž ze zmiňované studie, která poskytuje rámec k vhodnému jednání o budoucí podobě Rosničky.

V prvé řadě je nutno, aby byl v případě nádrže Rosnička priorizován způsob užívání nádrže. Musí být jasné, zda jde o dominantně rybochovnou nádrž, nebo o rekreační nádrž… Zde doporučuji, že by město Svitavy mělo svolat jednání těch účastníků, kteří mají zájem na užívání nádrže (rybáři, zahrádkáři, rekreace, ochrana přírody, povodňová ochrana).“

Rosnička patří nám všem, a o jejím osudu bychom tak měli mít právo rozhodovat. Veřejné jednání na takto představeném základu by bylo podle mého názoru dobrou cestou k nalezení tolik potřebného kompromisu a vnesení transparentnosti do celého procesu.

Zdroje:

ČTK, iDnes. Vědci zkoumají masivní vymírání ryb. Cílem je úhynům předcházet. Dostupné z: (https://ekonomika.idnes.cz/ryby-vedci-rybnik-uhyn-kyslik-cistirna-d9b-/ekonomika.aspx?c=A181112_152815_ekonomika_jabe&fbclid=IwAR3AQ2dtB5DLWGX2J-TEnNwLvG_4E6qahPTtOPWaDBXUHvt45oImf_TfVRk). iDnes, 2018.

Maršálek B. a kolektiv. Zpracování podkladů a návrh aktivit pro udržení kvality vody Rosnička – Svitavy. Brno. Flos aqaue z. s, 2018.

Zlinský M. Sací bagr v akci. Matiční jezero se dočká odbahnění za dvacet milionů. Dostupné z: (https://pardubice.idnes.cz/maticni-jezero-bahno-bagry-pardubice-dvo-/pardubice-zpravy.aspx?c=A181112_438932_pardubice-zpravy_skn&fbclid=IwAR3P_87tS8wqPcpGfNfJ4h0ollDPNJUpZR_E-7R5u_c1QvzZ096bAt1Rcsg). iDNES, 2018.